Přání...

pár let jsem si přála velké jmelí...

nebylo...

jak víte jezdím na Sázavu...

při nedávné cestě a nutné zastávce, pokaždé na stejném místě...

pravidelně tam sbírám šišky...

koukám ...

a čekalo na mě...

o tom kdo předtím strom olámal psát nechci...

větví byla na zemi spousta...

myslela jsem, prima bude do truhlíků...

přijdu blíž, oči září, sbírám, nakládám a spokojená jedu po tmě domů...

včera jsem koupila zvoneček...

za odměnu, pro radost, pravé české ozdoby...

teď mám dva...

nový a z dětství...

takhle to vypadalo při odchodu do práce...

a bylo i při návratu...

jen už byla tma...

sníh s námi dělá divy...

to těšení je hmatatelnější...

máte to taky tak?

přeji hezký večer všem....